středa 10. prosince 2014

Homér versus Hollywood

Homér versus Hollywood

Čtěte, čtěte, čtěte, nebo to za vás udělá Hollywood... Zatímco studenti jsou ke světové klasice ostýchavější, Hollywood se velkých literárních děl nebojí. Dnes jsme se s G3 při hodině češtiny zaměřili na vyvrcholení zápasu mezi řeckým hrdinou Achillem a trójským princem Hektorem.

Drželi se hollywoodští scénáristé literární předlohy? Posuďte sami (stejně jako studenti G3):

https://www.youtube.com/watch?v=AW256O1uK74

Tělo mu bronzová zbroj kol dokola úplně kryla,
krásná, kterou si vzal, když Patrokla silného zabil.
Vidět bylo jen krk, jenž od plecí dělí se klíčem,
jícen, kde život lidský je rychlé záhubě vydán.
Tam, jak na něj se hnal, jej probodl Achilleus slavný:
rázem měkkou šíjí skrz naskrz proniklo ostří.
Jasan kováním těžký však neproťal průdušnou rouru,
pročež promluvit mohl a ještě mu odvětil slovy.

(...)

K Achillu, ztráceje sílu, děl Hektór jiskřící přilbou:
„Prosím tě při duši tvé, tvých kolenou, rodičích vlastních,
jenom rozsápat psům mé mrtvoly u lodí nedej,
nýbrž hojnost bronzu i nadbytek vzácného zlata
přijmiž v dar, jejž otec ti dá s mou vznešenou matkou,
avšak mrtvolu mou vrať do města, aby tak mohli
Trójané, muži i ženy, mě spálit po smrti ohněm!"

Posupně pohleděv naň, syn Peléův odvětil rychlý:

„Jenom mne u mých kolen, ni rodičů, drzoune, nepros!
Ó kéž vztekem a mstou já sám jsem pobídnut k tomu,
abych maso tvé krájel a pojídal - co jsi mi spáchal!
Jakože nežije muž, jenž psy by ti od hlavy zdržel,
kdyby i desetkráte, ba dvacetkrát výkupné větší
přinést a zvážiti dali a ještě mi slíbili jiné,
kdyby i mrtvolu tvou chtěl ryzím vyvážit zlatem
Priamos z Dardana rodem - ni takto tě nebude moci
na lůžko položit matka a truchliti - vlastní své dítě,
nýbrž psové a ptáci tě nadobro rozsápou tady!"

Tehdy, již na prahu smrti, děl Hektór jiskřící přílbou:
„Dobře tě, hledě ti v tvář, teď poznávám - však jsem tě neměl
prosit - vždyť ve hrudi tvé jest ukryto železné srdce!

(...)

Sotvaže dokonal řeč, již smrt jej zastřela náhle,
duše mu vylítla z údův a sestoupla v Hádovu říši,

lkající nad svým losem, že opouští mládí a mužnost.

Ukázka je citována z: Homér. Ilias (přel. O. Vaňorný). 3. vyd. Praha:  Jan Leichter, 1942. Zpěv XXII, s. 526 - 528.